Utrápený víkend s dobrým koncem

Na další zápasy v minilize 7+1 jsme tentokrát vyrazili do Roudnice. Domácí na nás na úvod smetli. Sice můžeme mít pocit, že výsledek neodpovídá průběhu zápasu, ale soupeř byl prostě lepší. V podstatě jsme se nedostávali do šancí, a to málo, co jsme měli, zachytával skvěle vysoko hrající brankář Roudnice. V druhém zápase jsme se zlepšili, nicméně branku jsme Neratovicím vstřelit nedokázali. To až v posledních zápase, kdy jsme opět po čtrnácti dnech přehráli Benešov. Také tady konečný výsledek asi neodpovídá úplně průběhu zápasu, ale tentokrát v náš prospěch. V brance stál netradičně Šimon a předvedl dobrý výkon. Stejně jako kluci v poli. 

Sestava: Popelář (Peclinovský) – Billy, Čvančara, Hlinka, Groll, Kabelka, Kolárovec, Mihn, Peclinovský (Popelář), Řehák, Vít. 

Dukla JM – Roudnice 1:9 (branka Peclinovský).
Dukla JM – Neratovice 0:2.
Dukla JM – Benešov 5:0 (branky Čvančara, Popelář 2, Řehák 2).

SK Střešovice – Dukla JM 9:5 (5:3)

Hned osm kluků, kteří ráno hráli v Roudnici, jelo také do Střešovic. Větší tentokrát rotace nebyla možná, protože na několik tradičních opor dolehly různé nemoci. Po náročných ranních utkáních jsme do zápasu na 3×20 minut 7+1 nevstoupili dobře, snad jsme si mysleli, že to půjde samo. Dostali jsme tři laciné branky, ze střel, které se daly chytat, po akcích, které se daly zastavit dříve. Na druhé straně hřiště jsme nebyli v první čtvrtině produktivní a ani moc nebezpeční. V druhé jsme se herně zvedli, ale opět jsme inkasovali lehké branky. Soupeř hrál v podstatě jen na dlouhé míče za obranu, které jsme moc nezachytávali. Tak se nejvíce projevily naše absence, v sestavě nám totiž zbyl jen jediný kluk, který pravidelně v 7+1 hraje v obraně. Projevy únavy nebyly ani tak fyzické, jako spíše v hlavách. Najednou jsme si navzájem začali vyčítat nepovedené herní situace, což moc nepřispělo týmovému výkonu. Poslední čtvrtina to po promluvě trochu změnila, výsledek jsme už obrátit nedokázali, kdy jsme mockrát opět trefili jen brankovou konstrukci. Poučení ze zápasu bylo ale zřejmé a klukům jsme ho tlumočili. Je potřeba si nic nevyčítat, chyby totiž dělá každý. Je potřeba hrát více kombinačně, využívat celou šířku hřiště, nenavádět hru do plných prostor, nedělat riskantní kličky v pozici posledního, a také nesnažit se diskutovat s trenéry, nevztekat se a snažit pojmout, co se snažíme radit. Pro rodiče máme také jeden vzkaz, je potřeba více fandit, soupeřovi rodiče jsou více slyšet. Tak to vnímají sami kluci na hřišti.

Sestava: Michl (Peclinovský) – Čvančara, Faltys, Groll, Kabelka, Kanclíř, Kolárovec, Mihn, Peclinovský (Michl), Popelář, Vít. 

Dukla JM – Vinoř 16:10 (10:4)

Po dlouhé době jsme se dostali k zápasu na domácí trávě, a to proti aktuálnímu lídrovi tabulky. Po zásluze jsme vyhráli, když ráz hry dali kluci, kteří v dokrývací soutěži normálně nehrají. Výkon ostatních pozvedli a většinově jsme hráli pěkně kombinačně. Lepší, než obvykle byla také rozehra od brankáře. Rozhodující náskok jsme si vypracovali hned v první čtvrtině, kterou jsme vyhráli 6:1. Další části už byly výsledkově vyrovnané. Herně jsme byli pořád lepší, jen nám chyběla větší efektivita v útoku. Šancí jsme si vypracovali dost. Jediné, co se dalo v neděli vytknout, byla občasná snaha hrát všechno na sebe a kličkovat do zahuštěných prostor, místo vhodné přihrávky. Problémy nám dělalo také pár šikovných a rychlých hráčů soupeře, kdy se v bránění u některých projevil fyzický a také rychlostní hendikep.  

Sestava: Popelář – Děkan, Faltys, Hejtmánek, Michl, Kanclíř, Spodniak Da., Spodniak Do., Vejmolová.