Vyhrát jsme si nezasloužili

SK Aritma – Dukla JM 20:14 (9:3)

V pátek bylo všechno proti nám, silný soupeř, všední školní den, absence v sestavě, a hlavně výkon hodně pod naše možnosti. Aritma se už na podzim u nás prezentovala velmi dobrým výkonem, který nyní potvrdila. Opakovaně jsme se potvrdili v tom, že ve všední dny nám to prostě nejde. Mohli bychom spekulovat, jestli by ti 4 kluci, kteří chyběli a jinak by určitě hráli, něco změnili. I přesto jsme měli sestavu, která mohla a za normálních okolností měla vyhrát. Na jednom hřišti to výsledkově nedopadlo tak zle, remízou, ale i tak byl výkon špatný. Chyběl pohyb, kombinace, ale i bojovnost a nasazení. Druhé hřiště prohrálo. Dali jsme jen 3 branky, což je něco, co dlouho nepamatujeme. Naprosto absentoval tah na branku, do moc šancí jsme se ani nedostávali a když ano, byli jsme naprosto nedůrazní. Půlku zápasu aspoň fungovala dobře obranná hra, která se v druhé půli ale rozpadla. Na obou hřištích se kluci špatně vyrovnávali s vedrem a rostoucí únavou, kdy bylo obtížné i střídat, když někteří ani nechtěli jít hrát. Chápeme, že to bylo náročné, ale podobná neochota a někdy nevhodné verbální projevy, zejména u některých, a to i vůči trenérům, není možná. Z prohry se musíme všichni poučit, když nám to nejde, je prostě někdy potřeba ten zápas ubojovat, každý soupeř nejde přehrát sám od sebe a bez patřičného nasazení, bojovnosti a snahy obětovat se pro tým do poslední kapky to prostě už nepůjde. 

Sokol Královice – Dukla JM 22:2 (10:1)

Už ve čtvrtek jsme jednoznačně nestačili na Královice. Proti staršímu a početnějšímu soupeři jsme se nemohli dostat do hry. Vůbec jsme se nedokázali dostat ke střele, to se sice postupem času změnilo, ale góly jsme dát stejně nedokázali. S rostoucím počtem inkasovaných branek postupně klesalo naše odhodlání hrát fotbal. Bohužel někteří kluci působili při hře, jako by na hřišti vůbec nebyli. Platí zde stejně jako u zápasu na Aritmě, bez bojovnosti, nasazení a ochoty běhat se fotbal hrát nedá.